Historie
Filiální kostel Neveklovské farnosti, zasvěcený svatému Václavovi, leží dva kilometry od Neveklova u staré silnice na Benešov. Zdvihá se do výšky na kopci, pod kterým se v hlubokém údolí rozkládá samotná ves Chvojínek. Vizuálně působí kostel sám i jeho umístění velmi krásně a poutavě, na první pohled nezapře svůj prastarý původ. Kolem kostela se rozkládá malý, dobře udržovaný hřbitov. Pod kostelem směrem do vsi se nacházela původně fara, do husitských válek byl kostel chrámem farním. Bohužel po faře se nedochovaly žádné stopy.
Kostel byl vystavěn roku 1262 v ranně gotickém slohu, dochoval se v podstatě v původním stavu, na konci devatenáctého století byl zrekonstruován v pseudorománském slohu, dodnes dobře patrném. Kostelu vévodí trojboký presbytář s gotickou klenbou vybíhající s ozdobných hlavic, v presbytáři se nacházejí gotické kamenné výklenky, zřejmě sedes pro kněze a zachovalá okna s původní gotickou kružbou.
Z doby středověku známe jména několika farářů na Chvojínku: Martin (1351-80), Jan (1383-88), Mikuláš (1388-91), Jan (1391-94), Tomáš (1394), Václav (1397), Vojslav (1398-1402), Oldřich (1402-1423), Ondřej (1423).
V roce 1361 bylo na Chvojínku nadací Vrativoje z Mlékovic zřízeno kaplanství u nově zřízeného oltáře sv. Filipa a Jakuba. V době pobělohorské fara zanikla a duchovní správu obstarával až do roku 1791 farář z Benešova. Od roku 1791 je filiálním kostelem Neveklovské farnosti.
Hlavní oltář není původní, po vystěhování Neveklovska, a po návratu, původní renesanční oltář nebyl znovu postaven, byl prý ve velmi špatném stavu a byl nahrazen současným menším, ale vkusným, barokním oltáříkem s iluzivním mramorováním. Původní oltář pocházel z konce 17. století, na oltářním obraze byl znázorněn svatý Václav mezi anděly, na vrcholu oltáře byl malý obraz svaté Ludmily. Menza původního oltáře je (asi) umístěna ve velmi špatném stavu v sakristii. Sochy, které na oltáři byly, jsou rozkradeny.
Malý lustr i malý obraz svatého Václava pochází z kostela sester Boromejek z Prahy- Malé Strany. Torzo bočního oltáře, spíše stolek, nese hezkou sádrovou sochu Panny Marie, původní obraz za ní chybí.
Čtyřrejstříkové varhany jsou dílem Karla Wocelky z roku 1868, opravené v polovině devadesátých let dvacátého století. V vlhkém kostele, málo hrané, se jim ale nedaří dobře. Kůr samotný nesou gotické kamenné sloupy a klenba.
Kostel je, zřejmě od svého vzniku vybaven, větracím systémem zabraňujícímu vlhnutí zdiva, jedná se v podstatě o vzduchovací tunel ve zdivu ve výšce cca 1m.
Ke kostelu přiléhá gotická sakristie, do které se z kostela vstupuje gotickým portálem, z druhé strany potom přiléhá předsíň, z které se do kostela vstupuje rovněž gotickým portálem. Vitráže v gotických oknech v presbytáři pocházejí z let po druhé světové válce.
Od kostela je krásný výhled a samotný kostel stojí na krásném místě. Není divu, že ač se jedná o filiální kostel, chtělo zde být pohřbeno několik Neveklovských farářů. Kromě pohřbů jsou v současné době na Chvojínku Bohoslužby na sv. Štěpána, Velikonoční pondělí a v neděli po svátku sv. Václava v 10 hodin.
Kromě farnosti a kostelnice Evy Mikulášové se v obnově kostela angažuje také Sdružení Nevenia, které pořádá pro kostel různé charitativní koncerty.
Kostel byl vystavěn roku 1262 v ranně gotickém slohu, dochoval se v podstatě v původním stavu, na konci devatenáctého století byl zrekonstruován v pseudorománském slohu, dodnes dobře patrném. Kostelu vévodí trojboký presbytář s gotickou klenbou vybíhající s ozdobných hlavic, v presbytáři se nacházejí gotické kamenné výklenky, zřejmě sedes pro kněze a zachovalá okna s původní gotickou kružbou.
Z doby středověku známe jména několika farářů na Chvojínku: Martin (1351-80), Jan (1383-88), Mikuláš (1388-91), Jan (1391-94), Tomáš (1394), Václav (1397), Vojslav (1398-1402), Oldřich (1402-1423), Ondřej (1423).
V roce 1361 bylo na Chvojínku nadací Vrativoje z Mlékovic zřízeno kaplanství u nově zřízeného oltáře sv. Filipa a Jakuba. V době pobělohorské fara zanikla a duchovní správu obstarával až do roku 1791 farář z Benešova. Od roku 1791 je filiálním kostelem Neveklovské farnosti.
Hlavní oltář není původní, po vystěhování Neveklovska, a po návratu, původní renesanční oltář nebyl znovu postaven, byl prý ve velmi špatném stavu a byl nahrazen současným menším, ale vkusným, barokním oltáříkem s iluzivním mramorováním. Původní oltář pocházel z konce 17. století, na oltářním obraze byl znázorněn svatý Václav mezi anděly, na vrcholu oltáře byl malý obraz svaté Ludmily. Menza původního oltáře je (asi) umístěna ve velmi špatném stavu v sakristii. Sochy, které na oltáři byly, jsou rozkradeny.
Malý lustr i malý obraz svatého Václava pochází z kostela sester Boromejek z Prahy- Malé Strany. Torzo bočního oltáře, spíše stolek, nese hezkou sádrovou sochu Panny Marie, původní obraz za ní chybí.
Čtyřrejstříkové varhany jsou dílem Karla Wocelky z roku 1868, opravené v polovině devadesátých let dvacátého století. V vlhkém kostele, málo hrané, se jim ale nedaří dobře. Kůr samotný nesou gotické kamenné sloupy a klenba.
Kostel je, zřejmě od svého vzniku vybaven, větracím systémem zabraňujícímu vlhnutí zdiva, jedná se v podstatě o vzduchovací tunel ve zdivu ve výšce cca 1m.
Ke kostelu přiléhá gotická sakristie, do které se z kostela vstupuje gotickým portálem, z druhé strany potom přiléhá předsíň, z které se do kostela vstupuje rovněž gotickým portálem. Vitráže v gotických oknech v presbytáři pocházejí z let po druhé světové válce.
Od kostela je krásný výhled a samotný kostel stojí na krásném místě. Není divu, že ač se jedná o filiální kostel, chtělo zde být pohřbeno několik Neveklovských farářů. Kromě pohřbů jsou v současné době na Chvojínku Bohoslužby na sv. Štěpána, Velikonoční pondělí a v neděli po svátku sv. Václava v 10 hodin.
Kromě farnosti a kostelnice Evy Mikulášové se v obnově kostela angažuje také Sdružení Nevenia, které pořádá pro kostel různé charitativní koncerty.