Historie křečovické farnosti
Dřívější doby
O farním kostele sv. Lukáše v Křečovicích lze sledovat zprávy od 14. století. Známá jsou jména tzv. plebánů (farářů) do dob husitských. Jsou to tito:- Jan (zemřel v roce 1356)
- Dětřich (Theodricus, 1356 - 1379)
- Jan z Vlkanic (zmínka o něm je z roku 1370)
- Vlastek (podepisoval se Wlastko, 1395 - 1407)
- Štěpán (přišel ze Sedlčan, zmínka o něm je z roku 1407)
- Václav z Hodětic (zmínka o něm je z roku 1412)
Křečovický kostel míval kromě plebána ještě dva střídníky (kaplany). Existuje i záznam, že r. 1412 odkázal patron kostela Jaroslav Vejhák z Křečovic ves zvanou Skrýšov s rybníky, platy a jiným příslušenstvím k tomu účelu, aby mohl křečovický plebán kromě dvou střídníků vydržovat ještě jednoho kněze
Po husitských válkách byla farnost zdevastována. Byla dokonce spravována kališnickými faráři. Po jejich vypuzení byla křečovická farnost přifařena do Neveklova. Až roku 1787 se stala lokalií a následujícího roku sem přišel katolický kněz. Byl jím P. Irenius Radnický - františkán te Skalky u Mníšku. Ten zemřel r. 1825 - působil zde tedy plných 37 let. Po něm nastoupil P. Jan Ignác Dvorský, který sloužil farnosti 4 roky. Dalších 5 let sloužil P. Jan Čtrnáctý (do roku 1835) a po něm P. Severin Rafael Voborník až do r. 1876. Za tohoto kněze byla lokalie křečovická povýšena na samostatnou farnost - a to roku 1852. Dalším knězem křečovické farnosti byl P. Karel Burian, bývalý polní kurát. Ten sloužil do r. 1887. P. Josef Šindelář působil v Křečovicích do listopadu 1894 a následně do března r. 1895 P. Josef Pouska.
Začátek 20. století
Nové významné období dějin farnosti nastává přechodem do nového století, kdy farnosti sloužil český spisovatel P. Alois Dostál - do června 1906 (tj. 12 let). Ten také pořídil pro kostel nové varhany od firma Petr z Prahy. Po něm zde byl krátkou dobu - do 1. 5. 1907 - P. Josef Krouza. Přesto právě v té době byl zřízen firmou Sucharda a a synové nový hlavní oltář a kazatelna.
2. května 1907 se přistěhoval nový farář P. Jan Hermach. Velmi podrobně zaznamenal v kronice 7 let svého působení v Křečovicích. Významné byly jistě misie, konané v r. 1909 a 1910, zřízení nových křížů u cest, úprava farní zshrady a zádušní stráně ale také že 31. července 1911 složil stařičký pan řidící učitel Josef Suk, otec hudebního skladatele, úřad ředitele kůru, jejž zastával téměř nepřetržite 65 let. Byl za to odměněn při lednové slvanosti v následujícím roce záslužným křížem od samotného Sv. otce. Zemřel zanedlouho po P. Janu Hermachovi uloženém na křečovickém hřbitově.
1. června 1913 nastoupil na křečovickou faru P. Jan Nosek. Prožil ve farnosti světovou válku a tak musel přihlížet rekvizici kostelních zvonů, hromosvodů, varhanních píšťal, obilí. Po válce - 15. prosince 1918 - se konal ve farnosti pohřeb mladého vícerektora papežské české koleje v Římě Dr. Jana Dvořáka. A od 1. července 1919 byl ustanoven novým varhaníkem Josef Plachý, místní kapelník. V létě roku 1923 byl již zašlý vnitřek kostela nově vymalován podle návrhu atelieru církevního umění z Prahy. P. Josef Nosek zemřel 27. února 1930 a byl uložen do hrobu svého předchůdce P. Jana Hermacha.
28. února 1930 byl ustanoven administrátorem farnosti Dr. František Šital, který bal ovšem od 1. září 1932 jmenován profesorem na benešovském gymnáziu a současně kaplanem tamního děkanství. Po jeho odchodu přišel do Křečovic nový farář P. Václav Klepš.
V kronice uvádí, že Mariánská družina slavila v roce 1932 již 20 let své existence a má založenu vlastní pamětní knihu. Sdružení katolické mládeže začalo svou činnost ustavující schůzí 4. února 1934. Ustavující schůze Farního výboru s 30 členy se konala 15. prosince 1935. Úspěšně fungoval farní pěvecký soubor. Farář začal v duchovní správě používat od roku 1933 auto. Do jeho působení však zasáhla nacistická okupace, Křečovice se stěhovaly, mobiliář kostela byl odstěhován do Zdislavic.
Po válce
V roce 1937 končí záznamy ve farní kronice a pokračují až od roku 1950. Je však známo, že svoboda v roce 1945 byla uvítána s nadšením, vrátili se obyvatelé, vrátil se i farář Václav Klepš, ale jeho pastorace netrvala dlouho. Přišla nešťastní padesátá léta. 7. prosince 1950 mezi vyučováním náboženství byl zatčen a odveden k internaci do Želiva. Do křečovické farnosti měl zakázán přístup i po svém propuštění. Farnost zůstala na čas volná.
Od 1. ledna byl ustanoven administrátorem P. Jan Chvátal, novokněz ze Sedlčan. Působil ve farnosti až do 1. neděle adventní r. 1973, tj. téměř 23 let. Zápisy v kronice jsou velmi podrobné a svědčí o tom, že pod přísným dohledem státní správy se mnoho dobrého podařilo. Především slvné průvody Božího Těla k čtyřem oltářům, obřady vzkříšení a průvody do Suchdola, ale i nové mešní písně, které sám duchovní správce komponoval. V roce 1952 bylo započato s velkou opravou střechy kostela a ta byla dokončena převážně svépomocí až na podzim následujícího roku. V roce 1954 pracoval architekt Čermák z Prahy na elektrickém osvětlení kostela a poradil, jaké opravy na kostele učinit, neboť byly znát stopy válečných let a zub času. Po celou válku se nemohlo nic dělat, zvláště v době, kdy byl celý kraj vystěhován. Stěhováním se značně škodily oltáře a i jinak byly škody na inventáři.
Elektrizace kostela byla prozatímně dokončena v prosinci 1955. Za zmínku jistě také stojí oprava omítek na kostela v roce 1958, na níž se odpracovalo brigádnicky 123 mužů celkem 1 111 brigádnických hodin.
Od roku 1965 začala být zaváděna do mše svaté česká řeč a od března 1967 je česky vše, co může být - jak uvedeno.
V květnu 1968 byl zřízen elektrický pohon zvonů kostela a poté v říjnu první elektrický ventilátor pro varhany. V roce 1969 bylo dokončeno elektrické osvětlení kostela pomocí reflektorů a instalováno rozhlasové zařízení. V roce 1971 se brigádnicky pracovalo na odvodnění kostela.
Po přeložení P. Jana Chvátala do Krásné Hory byla křečovická farnost spravována P. Josefem Karkoškou z Ouběnic, P. Františkem Polákem z Bystřice, P. Jindřichem Brandejsem z Neveklova a P. Františkem Velíškem z Benešova.
Od roku 1974
1. července 1974 nastoupil do duchovní správy mons. Jaromír Korejs. Jak v kronice uvádí, nalezl křečovický kostel v zuboženém stavu, stěny špinavé, a zašlé, farní budovu omlácenou až na kámen, sešlou a budící pocit velké tísně i přesto, že zde ordinoval obvodní lékař a dětská poradna. Generální oprava fary začala neprodleně s velkou pomocí brigádníků a tak se mohl duchovní správce nastěhovat v září 1974. V lednu 1974 zemřel dlouholetý kostelník Václav Tremčinský a od té doby nebyla funkce obsazena.
V březnu 1975 byl architektem Jeníčkem z Prahy vypracován plán a harmonogram oprav a výmalby kostela a rekonstrukce elektroinstalace. Práce ještě téhož roku začaly. Byly pořízeny nové obrazy křížové cesty, petrifikovány oltáře a kazatelna a kněz začal sloužit mši svatou u obětního stolu k čelem k lidu. Nový obětní stůl a sedačky pro kněze a ministranty byly zhotoveny v roce 1979. V roce 1980 byl vydlážděn celý prostor do vchodu do hřbitova kolen celého kostela dlažební kostkou a na kostel byly zavěšeny lucerny venkovního osvětlení. Do farní zahrady byla v následujícím roce postavena kaplička s restaurovanou sochou sv. Jana Nepomuckého a v roce 1982 opraveny fasády kostela i fary.
Po zprávě úmrtí varhaníka Josefa Plachého v roce 1983 a nástupu mladého Jana a Marie Neradových na jeho místo záznamy farní kroniky končí. Ale z výpisu prací uloženého na faře je třeba ještě poznamenat následující důležité akce. Generální oprava sakristie kostela, pořízení nových kostelních vrat a pokrytí střehy zcela novou krytinou.
Od roku 1997
Od roku 1990 dostala církev v naši zemi úplnou svobodu a tak se mohly rozvinout i v křečovické farnosti nové aktivity duchovního života. Bohužel duchovního správce stále více sužovala nemoc a svoji 23 letou práci pro farnost musel dne 17. června 1997 přenechat nástupcům. Tím se stal od 1. července P. Jan dlouhý, novokněz.
Ten nechal upravit kněžskou hrobku proti kostelnímu vchodu, v níž leží duchovní správci farnosti. Pro kostel bylo vyrobeno 6 nových lavic k dokompletování řad, zhotoveno schodiště ke kazatelně, zmodernizováno rozhlasové zařízení a natřeny obě kostelní věže. Hospodářské budovy na faře byly opraveny a bývalý chlév zrekonstruován na klubovnu. Také farní zahrada byla postupně upravována. Vjezd do fary zpevněn vydlážděním stejným způsobem jako vchod ke hřbitovu. Taktéž obětní stůl v kostele dostal novou tvář a namísto bývalého archívu vznikla nová „společenská místnost. " Zakoupeny byly také elektronické varhánky, reproduktor a kytara s ladičkou. I varhany v kostele se dočkaly oprav - byly naladěny a píšťaly byly vyčištěny. V roce 2002 o letních prázdninách byl vnitřek kompletně opraven a vymalován. V první polovině následujícího roku byla opravena fasáda směrem na jih a okolo hlavního vchodu.
V koncem letních prázdnin v roce 2002 přišli do farnosti tři mladí lidé. Staly se na celý rok volontéry, kteří se věnovaly naší mládeži.
2003-2024
V roce 2003 byl P. Jan Dlouhý přeložen do Vlašimi a místo něj nastoupil P. Kazimierz Duš, který přišel z Lán. Pod jeho dohledem proběhla i další oprava fasády. Tentokrát směrem na sever. Po 21 letech v křečovické farnosti a 31 let v České republice ukončil P. Duš svoji misi a vrátil se zpět do Polska.
Od roku 2024
V roce 2024 se P. Duš vrátil do svého rodného Polska a místo něj nastoupil P. Štefan Brinda.