Římskokatolická farnost Křečovice

Vzhledem k tomu, že varhany Karla Wocelky, které byly na Chvojínku postaveny v roce 1868 se postupně dostaly do stavu, kdy jen s obtížemi na ně mohl zahrát člověk znalý situace, rozhodli jsme se přistoupit k jejich opravě.

Není to tak dávno, kdy byla vykonána oprava předešlá: Bylo to na začátku devadesátých let. Bohužel ale potom došlo k striktnímu omezení bohoslužeb v tomto kostele a varhany byly v podstatě celý rok nepoužívané a k tomu ještě zavřené v nevětraném vlhkém prostoru. Navíc samotný člověk si kvůli absenci motoru na ně zahrát, a tím jim velmi pomoci, nemohl. Celá oprava tak během let vzala za své.

V posledních cca dvou letech se nám povedlo dílčími zásahy aspoň trochu varhany rozehrát, protože se na Chvojínek opět vrátili pravidelné bohoslužby, ale stav varhan se rapidně horšil, rez a červotoč udělaly své, takže před každou mší svatou bylo nutné otevřít ventilovou komoru, rozhýbat zarezlé tony, aby nic nepískalo. Stejně, ale během mše svaté často zůstal viset úplně jiný tón, takže výsledek byl tristní. Tou takzvanou poslední kapičkou byla letošní pouť (2015), kdy stav varhan (to že nehrálo několik často používaných tónů), natolik rozhodil varhanici, že celkový výsledek hudebního doprovodu byl otřesný, takže P. Duš svolil k opravě. K té jsme po dohodě s diecézním organologem Štěpánem Svobodou oslovili varhanáře Petra Strakoše, který již vloni opravoval varhany v Bělici. Tomu se podařilo najít v programu několik dní času na Chvojínek a do opravy se pustil.

Oprava v podstatě spočívala v celkovém vyčištění celých varhan, v natření celých varhan a všech píšťal proti červotoči, opravě píšťal nehrajících a rozpadlých působením červotoče, vylepení děr v měchu, opravě nefunkčních abstraktů, vyčištění, odrezení a rozhýbání všech ventilů i jejich vedení, vyregulování chodu kláves a nakonec v celkovém naintonování celých varhan tak, aby všechny píšťaly hrály ve svých řadách stejně silně.

Po dohodě s organologem jsme se rozhodli pořídit pro varhany elektrický ventilátor, aby kostelnice i sama mohla občas všechny tóny promačkat a prohrát a aby varhaník nebyl závislý na kalkantovi, který někdy ani nebyl. Výsledkem jsou krásně znějící mechanické varhany kvalitního stavitele s perspektivou dlouhého života.

Oprava celkově vyšla na 68 500 Kč, z toho z farních peněz bylo zaplaceno 51 500 Kč, z peněz od dárce 17 000 Kč. V ceně je již započítán motor (17 000,-) a jeho připojení (21 500,-).

Žádáme zvláště Chvojínecké občany, aby ještě dodatečně na opravu přispěli, případné finance budou použity na Chvojínku.

Další akce, která nás nutně čeká je rekonstrukce shnilých oltářních schodů (stupňů), na několika místech propadlých.

Zřejmě jedny z prvních varhan v Maršovickém kostele byly postaveny v roce 1753. Jednalo se o barokní nástroj dosud neznámého varhanáře. Varhany stály tedy ještě ve starém gotickém kostele, který značně utrpěl v roce 1768 požárem sousedního dvora. Jak dopadly varhany, není známo, ale je možné, že zničeny nebyly, protože kostel zřejmě neshořel a například ostatky svatého Konstantina nebo zvony byly později přesunuty do nového kostela. 

Varhany v Hodětickém kostele jsou zmiňovány v Maršovické farní kronice v roce 1836, kdy se mluví o pozitivu bez pedálu. Není tam zmínka o tom, od kdy se tam pozitiv nacházel, dá se ale předpokládat, že jej pořídil patron kostela Jáchym Pachta z Rájova, když Hodětice koupil a připojil k tloskovskému panství a v roce 1791 k Maršovické farnosti. Je ale také možné, že to již bylo dříve, protože původní rozkradené a nedochované oltáře byly z počátku 18. Století. Varhany tak mohly být pořízeny již v této době.

Varhany v Bělici jsou zřejmě druhými varhanami na bělickém kůru. V roce 1879 je postavil pražský varhanář Karl Eisenhut, Wocelkův žák, pro kostel svaté Rocha v Praze na Olšanech. Architektonicky byly stavěny do tamního kostela, naznačuje to vzhled prospektu, pasující do prostoru kostela svatého Rocha. Jsou to varhany ještě zachovávající principy barokního varhanářství, mechanická zásuvková vzdušnice, nicméně zvukově již spíše barokní dispozice. Mají 7 rejstříků: Principal 8, Octav 4, Kryt 8, Salicional 8, Flétna 4, Mixtura 3řadá a Subbas 16, jeden manuál a pedál. 

V sobotu 26. července zažil Bělický kostel velký svátek. Na vystoupení legendárního Spirituál Kvintetu dorazilo 183 platících lidí a kostel byl naplněn jak dlouho ne.
V 19 hodin za vyzvánění zvonů vyšli členové kapely do presbytáře kostela a začali hodinu a půl trvající koncert. Zazněly nové i starší písně, v sólech se vystřídali všichni členové skupiny. Ze starších písní jsme slyšeli například Širý proud, Trudovu, ženu, Mlýny, Svět s náma houpá a další. Řadu písní se Spirituálem zpíval celý kostel.

Velmi krásné jsou také autorské písně Jiřího Cerhy: zadumané, procítěné, obohacující repertoár skupiny. Díky vtipným komentářům pánů Tichoty, Vančury a Holoubka vládla v kostele opravdu radostná a veselá atmosféra.

Jsme velmi rádi, že se vystoupení podařilo právě na bělickou pouť zorganizovat, a trochu tak probudit kostel v Bělici. A samozřejmě vybrat peníze na varhany, což byl jeden z hlavních smyslů celé akce. Ale hlavní smyslem bylo spíše umožnit návštěvníkům vnímat krásu hudby v prostoru našeho kostela.

Po koncertě i před ním bylo na farní zahradě připravené občerstvení, díky ochotě nájemkyně fary, paní Vlčkové.

Než Spirituál Kvintet odjel, požádali jsme pana Vančuru o zápis do farní kroniky, první od roku 1948. Máme tak věčnou památku na tento krásný den.

Spirituál kvintet v Bělickém kostele, koncert legendy českého folku na podporu opravy bělických varhan, sobota 26.července, 19,00, vstupné 150 Kč, veškeré vybrané finance budou použity na opravu bělických varhan, které jsou ve velmi špatném stavu.

Varhany v Maršovicích z roku 1896 od stavitele Jindřicha Schiffnera se do Maršovického kostela dostaly zásluhou našeho předposledního faráře Antonína Neužila v roce 1952, když je zajistil z klášterního kostela svaté rodiny v Praze –Řepích, po zrušení řádů komunistickou lůzou. Původní varhany zničili vojáci Rudé armády.

Číst dále Oprava Maršovických varhan