Římskokatolická farnost Křečovice - Hudba
Bělice Hodětice Chvojínek Křečovice Maršovice Neveklov

Hudba

Hodětické varhany
 

Hodětické varhany 

Varhany v Hodětickém kostele jsou zmiňovány v Maršovické farní kronice v roce 1836, kdy se mluví o pozitivu bez pedálu. Není tam zmínka o tom, od kdy se tam pozitiv nacházel, dá se ale předpokládat, že jej pořídil patron kostela Jáchym Pachta z Rájova, když Hodětice koupil a připojil k tloskovskému panství a v roce 1791 k Maršovické farnosti. Je ale také možné, že to již bylo dříve, protože původní rozkradené a nedochované oltáře byly z počátku 18. Století. Varhany tak mohly být pořízeny již v této době.

Pozitiv nějak sloužil až do roku 1879, kdy 13. 5. za faráře Františka Váni varhanář Emanuel Hrádek postavil nové pětirejstříkové varhany mechanické traktury, v ceně 500 zlatých. Varhany jednoduché konstrukce s vestavěným hracím stolem, čtyřmi rejstříky pro manuál a přivěšeným Subbasem v pedálu. Zajímavé jsou neobvyklým řešením zapínání rejstříků, to má v podstatě podobu i způsob používání klik od oken.

Stavba varhan pravděpodobně souvisela s tím, že stejný varhanář v té době, respektive o rok dříve, stavěl varhany v Kosově Hoře a k tamní farnosti i po svém zániku bývalá Hodětická farnost až do padesátých let 20. století trochu inklinovala. I tamní kněz často uděloval svátosti v této odlehlejší části Maršovické farnosti.

Pražský varhanář Josef Paštika opravoval v roce 1912 vzdušnici a zanechal nám vzkaz, kde trochu kritizuje způsob postavení varhan: „Ze dřeva pěkně všechno jste udělal, sestavení však nestojí za nic. Nazdar!“ V letech první světové války byly zrekvírovány prospektové píšťaly a nahrazeny zinkovými jako ve většině okolních kostelů.

Hodětice se jako všechny okolní vesnice ocitly na území vojenského cvičiště SS a jako takové byly začátkem léta 1944 vystěhovány. Veškeré zařízení kostela, kromě varhan a lavic, které zřejmě měly zůstat, bylo převezeno do Kosovy Hory k uskladnění. Maršovice byly vystěhovány již k poslednímu lednu, proto vystěhování kostela v Hoděticích bylo v povinnosti kosohorského faráře, jako duchovního správce zbytku bývalé Maršovické farnosti. Varhany, ve své původní podobě, tedy hrály naposledy někdy koncem jara 1944.


Po návratu a obnově Maršovické farnosti věřící nalezly varhany zničené, bez píšťal. Ty nacházely ještě mnoho let rozházené po okolních polích. Způsobili to nekulturní vojáci Rudé armády, neznajíc zřejmě účelu nástroje. Varhany tak umlkly na dalších téměř padesát let, prospektová okna byla zakryta dlouhá desetiletí pytlovinou a pan varhaník Kopka a od roku 1958 Pilát hrál na harmonium, přivezené z Maršovic.


Administrátor Jaromír Korejs, farář z Křečovic, se delší dobu snažil o obnovu hodětických varhan, mohlo k tomu však dojít až v letech 1990/91, kdy synovec P. Korejse, organolog Marek Čihař, v podstatě do staré skříně vestavěl zcela nový nástroj, který byl slavně požehnán 30. 6. 1991 a Hodětický kostel tak poprvé od roku 1944 slyšel zvuk varhan. V roce 2006 varhany dostaly novou pedálovou klaviaturu a je o ně pravidelně pečováno.



Hodětice

Menu

Nejnovější články

Kategorie

Štítky

Archiv

Nejnovější komentáře