Hodětický kostel a farnost – historie a současnost - Římskokatolická farnost Křečovice
Bělice Hodětice Chvojínek Křečovice Maršovice Neveklov

Hodětický kostel a farnost – historie a současnost

Autor: Václav Altmann - 30 říjen 2013 12:59 - Kategorie: Historie, Hodětice - Štítky: žádný -

Dnes polozapomenutý filiální kostel svatých Petra a Pavla v Hoděticích má bohatou historii a jeho udržení do dnešních dnů je malým Božím zázrakem.

V roce 1350 je připomíná jako farní ve Vltavském vikariátu (děkanátu), v roce 1384 odvedl královský desátek 15 grošů. Kostel byl svými patrony, rytíři Břekovci ze Suchdola, velmi štědře nadán, takže při kostele mohli být udržování kromě faráře ještě tři kaplani a dva klerikové, tzn. žáci oltáře. O tom svědčí Kniha nadační z roku 1375, kdy se připomíná zřízení nadace pro kaplana u oltáře svatého Mikuláše ve farním kostele Hodětickém, kterou zřídil Bohuslav ze Suchdola a z Hradiště. Druhého kaplana ustanovil v roce 1386 vladyka Olbram z Hrádku. Třetí kaplan byl ustanoven a nadán vladykou Hynkem ze Šebáňovic v roce 1410, když tento zde založil při farním kostele novou kapli, pravděpodobně dnešní sakristii. Podoba kostela z oněch let není známá, předpokládá se ale, že se tolik neliší od dnešní stavby.

Dnešní zvoniční věž u hřbitovní zdi byla postavena po zborcení nebo zbourání chatrné dřevěné zvonice, zřejmě nastavěné na dnešní předsíni až v devatenáctém století. Hypotézy, že byla součástí původní tvrze nejsou příliš pravděpodobné, tvrz v těchto místech nebyla.

Fara, dnes absentující, stála pravděpodobně napravo od dnešní zvonice. Zprávy o ní máme po roce 1727, kdy Hodětice zakoupil hrabě Pachta z Rájova a na místě pusté fary vystavěl hospodu.

Ale vraťme se zpět do středověku. Hodětický farní kostel, podobně jako všechny kostely v okolí, byl od roku 1420 obsazován knězi podobojí, jejich jména pravděpodobně bude někde možné dohledat, až do roku 1624, kdy důsledkem Císařského mandátu musel poslední Hodětický farář podobojí Hodětice opustit a důsledkem nedostatku katolických kněží zůstala farnost podobně jako okolní farnosti Maršovice a Křečovice opuštěna.

Od roku 1624 do roku 1672 byla farnost spravován faráři z Chlumu. Někdy v té době byly Hodětice spojeny se statkem Osečany a po roce 1672 faráři z Kosovy Hory.

V dražbě potom po zadluženém Karlovi Michnovi z Vacínova                 4. 12. 1727 kupuje Hodětice, Radějovice (dvůr u Klimětic) a Osečany zmíněný hrabě Pachta z Rájova.

Hodětice liduprázdné a zničené třicetiletou válkou tím byly připojeny k Tloskovskému panství. Hrabě Pachta dal opravit sešlý kostel přistavěl k němu barokní galerii. V roce 1730 nechal pro něj ulít nový zvon, který zdatně sekundoval dvěma dalším, z nichž ten starší byl z roku 1478 a který v dnešní zvonici slýcháme dodnes, a konečně Hodětický kostel v roce 1794 připojil jako filiální k farnosti Maršovice, kterou v roce 1730 vzkřísil.

Maršovický farář má povinnost sloužit tam služby Boží každou třetí neděli, o Hodech Božích Vánočních, Velikonočních a Svatodušních, o slavnosti Petra a Pavla a o svátku Božího Těla.

Do původní Hodětické farnosti náleželi obce Hodětice, Hořetice, Hořetická Hůrka, Brdečný, Strnadice, Šebáňovice, Sedlečko, Suchdol, Klimětice, Radějovice, Prosenice, Prosenická Lhota a jiné.

Kostel byl v době kolem roku 1700 vybaven novými barokními oltáři, hlavním oltářem sv. Petra a Pavla z roku 1704 a bočním oltáříkem Nanebevzetí Panny Marie, krásnou barokní kazatelnou, barokní mřížkou a varhaním positivem, tj. malými varhanami jen s několika málo rejstříky.

Oba oltáře jsou do dnešních dnů značně rozkradené bez veškerých ozdob a soch, barokní kazatelna vzala za své na konci 19.století, kdy byla nevhodně nahrazena kazatelnou novogotickou, truhlářské výroby. Zbytky původní kazatelny se ještě ve dvacátých letech 20.století nacházeli na půdě kostela a protože byly nafoceny jejich podoba je známá. Dnes jsou ztraceny.

Pro kostel byly v roce 1879 pořízeny nové čtyřrejstříkové varhany od stavitele Emanuela Františka Hrádka, stejného stavitele jako varhany v Kosově Hoře, v devadesátých letech 19. století byla provedena na dlouho poslední kompletní oprava celého kostela (před tím oprava 1868).

Správci kostela byli do roku 1924 většinou maršovičtí kaplani, pan farář osobně do Hodětic docházel málokdy.

V roce 1933 byl zrestaurován hlavní oltář, z podnětu tehdejšího maršovického děkana Aloise Škáchy, to ale byla jedna z mála oprav v té době. Pan děkan Škácha v té době udělal obrovský kus práce v Maršovicích, kde kompletně opravil spustlou faru, kostel i hřbitovní kapli, do jeho plánů v Hoděticích ale zasáhla válka i jeho nemoc, která jej předčasně připravila o život v roce 1948 v 62 letech.

Během vystěhování Neveklovska a Sedlčanska pro cvičiště SS byly Hodětice vystěhovány později než Maršovice. P. Škácha musel odejít do Nechvalic a duchovní správu o osiřelý kostel tak jako kdysi převzali kněží z Kosovy Hory, kteří tam docházeli krátkou dobu než byly vystěhovány i Hodětice sloužit bohoslužby a vyučovat ve škole náboženství. Knězem v Kosově Hoře byl tehdy P. Antonín Šimák. Vybavení kostela bylo poté vystěhováno v Kosově Hoře.

Po válce se vrátilo všechno do původních kolejí, kromě varhan, které totálně zničili ruští vojáci při jejich pobytu v osvobozeném území. Varhany se podařili opravit až v roce 1990.

Další etapou v historii Hodětického kostela je dvouleté období v letech 1952-54 kdy byla Maršovická farnost spravována z Neveklova, a protože neveklovský kněz měl povinnosti jinde, byla opět jako již několikrát v historii starost o Hodětický kostel svěřena faráři z Kosovy Hory, P. Jindřichu Hasíkovi. Maršovická farnost byla opět obsazena v září 1954 kdy přichází P. Antonín Křiklán a správa Hodětického kostela se opět vrací do Maršovic.

P. Antonín Křiklán, velice oblíbený kněz a vynikající řečník hodětickému kostelu velice přeje. Četnost bohoslužeb zvýšil na dvakrát měsíčně (neděle 10,30) a jako první maršovický kněz v historii zde sloužil ve 22 hodin i slavnou Půlnoční. V roce 1957 byla v té době velice zpustlému kostelu dána zcela nová střešní krytina.

Četnost bohoslužeb zachoval i P. Jaroslav Kaufner (neděle 14,00, když jel z Maršovic), spravující maršovickou farnost z Vojkova a ze začátku i P. Jaromír Korejs spravující farnost z Křečovic. Tomu patří obrovská zásluha na generální opravě celého kostela v letech 1983-84, kdy byl exteriér i interiér kompletně opraven a kvalita opravy je patrná dodnes. Tato oprava velmi záslužná, nicméně interiéru trochu ubrala na staleté autenticitě. Také v roce 1984 nechal P. Jaromír Korejs zrestaurovat boční oltář Nanebevzetí Panny Marie.

Varhany byly po čtyřiceti letech téměř znovu vystavěny v roce 1990 pražským organologem Martinem Čihařem, synovcem duchovního správce.

Po roce 2000 byl kostel několikrát vykraden, z oltářů byly ukradeny všechny sochy a ozdoby. Za duchovního správce P. Kazimierze Duše byl v kostele rozveden elektrický proud, před tím byl zaveden jen k motoru varhan a v kostele nebylo jediné světlo, což v zimě byl problém a jako malé odškodnění za krádeže dostal kostel v roce 2011 nový krásný obětní stůl, upravený ze staré menzy barokního typu.

Mše svaté v současnosti v Hoděticích jsou každou první sobotu ve 14,30 hodin, dále pak na Pouť, na Velikonoční pondělí a na svatého Štěpána.

Nápis na starém zvonu dodnes visícím ve zvonici: ANNO DOMINI1478 IN NOMINE DOMINI ET STI PETRI HEC CAMPANA FUSA. SANCTE PETRE ORA PRO NOBIS. (Léta Páně 1478 ve jménu Božím a svatého Petra tento zvon lit.Svatý Petře oroduj za nás.)

Komentáře jsou uzavřeny.



Menu

Nejnovější články

Kategorie

Štítky

Archiv

Nejnovější komentáře