Sloupek z fary [Křečovické listy 39/2012] - Římskokatolická farnost Křečovice
Bělice Hodětice Chvojínek Křečovice Maršovice Neveklov

Sloupek z fary [Křečovické listy 39/2012]

Autor: Křečovické listy - 02 říjen 2012 18:01 - Kategorie: Křečovické listy, Křečovice - Štítky: sv. Václav -

Byl jiný než druzí kolem něj

28. září prožíváme slavnost svatého Václava, mučedníka, hlavního patrona českého národa. Společně s biskupy a státníky ve Staré Boleslavi probíhají oslavy a 10. Národní svatováclavská pouť.

„Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš,  pros za nás Boha,
svatého Ducha, Kriste eleison.

Ty jsi dědic české země,
rozpomeň se na své plémě.
Nedej zahynouti nám ni budoucím,
svatý Václave, Kriste eleison.

Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé,
svatý Václave, Kriste eleison.“

Sv. Václav, sjednotitel českých kmenů a zakladatel českého státu byl zavražděn rukou vlastního bratra Boleslava a jeho pomocníků. Co bylo příčinou? Jakého zločinu se dopustil, komu ublížil? Právě proto, že se sv. Václav ničeho nedopustil, že nikomu neublížil, ale že byl jiný, že nebyl jako druzí. Že byl ušlechtilejší, že se upřímně snažil následovat Krista a dosáhnout křesťanské dokonalosti – svatosti. Právě proto byl svému pohanskému okolí nepohodlný. Totéž znamení odporu jako u našeho Pána Ježíše Krista: „Jako mne tak i vás budou mít v nenávisti kvůli mně..." A svatý Pavel to říká slovy: „Všichni, kteří chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.“ Tak i svatý Václav patří k těmto vyznavačům a mučedníkům Ježíše Krista. Můžeme si představit lepšího panovníka, bystřejšího státníka, pečlivějšího hospodáře, spravedlivějšího soudce, starostlivějšího otce všeho lidu a statečnějšího vojevůdce českého vojska nad mladého knížete Václava? – Kdopak to opevnil hranice České země a ujednal se sousedy mít? Kdopak byl nazýván otcem chudých, těšitelem vdov a zastáncem sirotků? Co mu tedy mohli vladykové včele s jeho bratrem vytýkat? Jen to, že s nimi nemarnil čas divokými lovy, bujnými pitkami a hýřením. Jen to, že byl na svou dobu vysoce vzdělaný, zatímco oni neuměli číst ani psát. Jen to, že byl opravdovým křesťanem, zatímco oni nedovedli v sobě potlačit pohanské neřesti a zvyky. Jen to, že ze svých úspor podporoval služby Boží a k chvále Boží stavěl kostely: na pražském hradě měl být nejpřednější, zasvěcený svatému Vítu, myšlený jako biskupský chrám země.

Už přes tisíc roků, co jeho krev zkropila tvrdý úhor naší vlasti. Tisíc roků, co za nás prosí u trůnu Božího, jako náš nejpřednější přímluvce, co nám září svým příkladem a káže k našemu povzbuzení: Bratři, mějte účast na utrpení Kristových, radujte se, abyste se též mohli radovat, až se zjeví jeho sláva. Nikdo z nás nesmí trpět jako zločinec, totiž být viněn z něčeho nekalého: nesmí se o nás říkat, že jsme nepoctiví, lháři, falešní, závistiví a lakomí, horší než druzí. Jestliže však trpíme za to, že jsme poctiví křesťané, že plníme své povinnosti, že se snažíme o dokonalost následování Krista a svatých, jsme šťastní. Je to dobré znamení, že jdeme za Kristem.

Svatý Václave, vévodo české země, zatřes nám svědomím, abychom jako ty byli stateční a věrní. Pros za nás Boha, Svatého Ducha, svatý Václave, Kriste eleison.

P. Kazimierz Duš

Komentáře jsou uzavřeny.



Menu

Nejnovější články

Kategorie

Štítky

Archiv

Nejnovější komentáře