Sloupek z fary [Křečovické listy 48/2014] - Římskokatolická farnost Křečovice
Bělice Hodětice Chvojínek Křečovice Maršovice Neveklov

Sloupek z fary [Křečovické listy 48/2014]

Autor: Křečovické listy - 28 prosinec 2014 12:24 - Kategorie: Křečovické listy - Štítky: tištěné články -

Vánoční tajemství v inspiraci Edity Steinové

Edita Steinová, řeholním jménem sestra Terezie Benedikta od Kříže, patří k významným postavám nejenom dějin církve, ale také naší doby. Svým životem, ale také svou smrtí, nám zanechala velký odkaz člověka – ženy, pro kterou je nadevše hledání pravdy, která ji přivedla ke hledání Boha, jemuž se zcela odevzdala, jak ve svém životě, tak ve své hrdinské smrti v koncentračním táboře v Auschwitz-Birkenau v Osvětimi v roce 1942. Svatý otec Jan Pavel II. ji v roce 1992 prohlásil za svatou. Její dílo Vánoční tajemství nám vysvětluje podstatu Vánoc a jejich význam pro naše vykoupení.

Vánoční čas v sobě nese neopakovatelnou atmosféru, která má schopnost svým tajuplným způsobem zasáhnout srdce každého člověka. Čím to je, že lidé dokážou více než kdy jindy právě na Vánoce odpouštět, nacházet v srdci pokoj či dát nějaký dar těm, kteří strádají? Je to snad tím, že ze všech obchodů slyšíme koledy a obchodníci nás pod různými záminkami zvou k nákupu dárků pro naše blízké? Pokud bychom krásu vánočního poselství odvozovali pouze od vnějších projevů, které svou přemírou působí spíše vtíravě než příjemně, tak by duch Vánoc rozséval spíše prázdnotu, nepokoj a shon. Tajemství a poselství Vánoc má moc působit obdivuhodným způsobem právě proto, že nevychází z hmotné podstaty, ale odkazuje k těm nejhlubším duchovním tajemstvím Boží Lásky, která se tak podivuhodně projevila na nás lidech. Vydejme se i my v jejích šlépějích a snažme se aspoň trochu porozumět tomu, čím Vánoce jsou a v čím spočívá jejich velikost a krása.

Vánoce jsou spojeny s tajemstvím Vtělení. Bůh, nejvyšší dobro a láska, nám posílá svého jediného Syna. Stvořitel lidského rodu nám nabízí své božství, zatímco sám přijímá lidské tělo. Bůh se stává synem člověka, aby se lidé mohli stát božími dětmi. Jen těžko lidským rozumem můžeme pochopit velikost a lásku toho, který se nám daruje a nabízí nám podíl na božím království. Přestože se lidé od Boha odvrátili, nabízí jim to nejcennější, co má, aby je získal zpět a nabídl jim účast na životě věčném.

V této kráse a dobrotě boží Edita odhaluje hlubokou pravdu o tom, že tajemství Vtělení velmi úzce souvisí s tajemstvím zla. Vždyť i Betlémská hvězda je hvězdou temné noci. Jasně prozářila temnotu, aby oznámila, že Bůh je s námi a bezpečně vede k sobě ty, kteří jej s opravdovostí srdce hledají. Syn věčného Otce sestoupil se slávy nebe, neboť tajemství zla zahalilo zemi do noci. Temnota pokryla zemi a on přišel jako světlo, které svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Těm, kteří ho přijali, přinesl světlo a pokoj.

Následovat tajemství vtělení tedy znamená, vydat se Bohu se vším čím jsme a co máme. Toužit po tom, být s ním, spočinout u něj a v něm. Jenže to může náš život proměňovat a navracet zpět k původci života, od kterého jsme se vzdálili. Tajemství vtělení nás tak uvádí do společenství Lásky s Bohem. Edita hovoří o tom, že být s Bohem, je to nejdůležitější. Je-li Bůh v nás, a je-li Bůh láska, tak nemůžeme než milovat své bratry. Skrze společenství lásky s Bohem, tak zakoušíme společenství lásky s ostatními bratry a sestrami.

Vánoce skrývající v sobě tajemství lásky i bolesti je pro každého z nás výzvou, abychom proměněni Boží láskou měli odvahu přijmout do svého života Ježíše a odvahu jej nabídnout i těm, které nám Bůh poslal do cesty.

Vždyť právě na Vánoce je vedle těch, kteří přijali do svého srdce pokoj, vzrůstající počet těch, kteří zažívají velkou osamělost a beznaděj. Zvláště v posledních letech k nám zaznívají smutné zprávy o tom, kolik lidí si sáhlo na život v průběhu vánočních svátků. Vůbec není překvapivé, že pro lidi, kteří nerozumějí tomu, co se událo v Betlémě a nevidí v tom spásonosné důsledky pro svůj život, zažívají opak toho, co s sebou tajemství Vánoc přináší. Místo radosti bolest. Místo naděje beznaděj. Místo spasení zatracení. Je zde tedy velký úkol a výzva pro každého z nás. Staňme se živým Betlémem, ve kterém se narodí Boží Syn. Radostné světlo z tohoto přebývání přinášejme i ostatním, aby Boží láska našla svůj příbytek i v jejich srdcích. Vánoční tajemství ať prozáří naši duši i tělo, abychom i my v jednotě s narozeným Kristem mohli být světlem, které prozařuje temnotu noci a je nadějí dnešnímu světu.

Immaculata 6/2013

Děkuji srdečně všem, kteří pomohli s vánoční výzdobou kostela a jeho úklidem. Mé díky směřuje i všem těm, kteří se podílejí na úklidu a květinové výzdobě kostela během celého roku.

Přeji Vám hezké prožití vánočních svátků a šťastný nový rok.
P. Kazimierz Duš

Komentáře jsou uzavřeny.



Menu

Nejnovější články

Kategorie

Štítky

Archiv

Nejnovější komentáře