Římskokatolická farnost Křečovice - Archiv 2015
Bělice Hodětice Chvojínek Křečovice Maršovice Neveklov

Velikonoční přehled bohoslužeb 2015

Autor: P. Kazimierz Duš - 27 březen 2015 19:30 - Kategorie: Bohoslužby, Maršovice, Křečovice, Hodětice, Bělice, Chvojínek, Neveklov, Osečany - Štítky: Velikonoce -

Datum Den Čas Kostel
29. 3.
neděle
Květná neděle
8,30
10,00
10,30
14,30
Křečovice
Neveklov
Maršovice
Osečany
2. 4.
čtvrtek
Zelenýčtvrtek 18,00
19,00
Neveklov
Křečovice
3. 4.
pátek
Velký Pátek 17,00
18,00
19,00
Maršovice
Neveklov
Křečovice
4. 4.
sobota
Bílá Sobota 9,00
20,00
20,00
Křečovice (adorace)
Neveklov
Křečovice
5. 4.
neděle
Zmrtvýchvstání Páně 8,30
10,00
10,30
14,30
Křečovice
Neveklov
Maršovice
Bělice
6. 4.
pondělí
Velikonoční Pondělí 8,30
10,00
10,30
14,30
18,40
Křečovice
Chvojinek
Hodětice
Osečany
Neveklov

Biskup Karel Herbst na Květnou neděli v Osečanech

Autor: Václav Altmann - 12 březen 2015 09:21 - Kategorie: Bohoslužby, Události, Osečany - Štítky: Květná neděle -

Na květnou neděli, 29.3., navštíví Osečany biskup Karel Herbst. V zámecké kapli svaté Anny bude ve 14,30 sloužit slavnostní bbohoslužbu se svěcením ratolestí.

Noc kostelů na Chvojínku - 29. května

Autor: Václav Altmann - 10 březen 2015 09:12 - Kategorie: Akce, Události, Chvojínek - Štítky: Noc kostelů -

Každoroční akce "Noc kostelů" proběhne v naší farnosti v letošním roce ve chvojínském kostele.


Ve chvojínském kostele sv. Václava začne program v 19 hodin.

Předběžný proram se skládá z komentované prohlídky kostela, varhanní koncert. Hostem noci bude P. Brandejs, s nímž zavzpomínáme na jeho 54leté působení v Neveklově.

Kontaktní osobou je Eva Mikulášová - mi.eva1980(zavinac)seznam.cz

Aktuální program a další podrobnosti na stránkách nockostelu.cz

S Orlem na kole po Estonsku

Autor: Farnost - 09 březen 2015 17:32 - Kategorie: Akce, Mládež, Různé, Suchdol, Maršovice, Křečovice, Hodětice, Bělice, Chvojínek, Neveklov, Poličany, Osečany - Štítky: akce pro děti a mládež, nabídka -

Cykloturistická výprava do pobaltské Estonské republiky. Jezero Peipus (Pskovské - Čudské jezero). Možné výlety k Baltskému moři, do hlavního města Tallinnu, univerzitního města Tartu, na ostrov Saaremaa, trajektem do finských Helsinek. Estonsko země tisíce jezer, hustých jehličnatých lesů a širých písčitých rovin. Cestou zastávka v Litvě (města Kaunas a Vilnius).Tělovýchovná rada Orla Vás zve na cykloturistickou výpravu do Estonska v termínu od 23. 7. – 1. 8. 2015:

Tělovýchovná rada Orla věřícím, zejm. mládeži ve farnostech, nabízí účast na cyklovýpravě do Estonska 23. 7. - 1. 8. 2015. Cykloakci pořádá katolická tělovýchovná jednota Orel, která se vždy na svých zahraničních cykloakcích soustředí na křesťanskou kulturu poznávané země. Akce probíhá v křesťanském duchu, mše sv. a modlitba je samozřejmou součástí cyklistického pobytu.

S orelským Zdař Bůh!

PhDr. Stanislav Vejvar, Ph.D., náčelník výpravy do Estonska

Cykloturistická výprava do pobaltské Estonské republiky. Jezero Peipus (Pskovské - Čudské jezero). Možné výlety k Baltskému moři, do hlavního města Tallinnu, univerzitního města Tartu, na ostrov Saaremaa, trajektem do finských Helsinek. Estonsko země tisíce jezer, hustých jehličnatých lesů a širých písčitých rovin. Cestou zastávka v Litvě (města Kaunas a Vilnius).

Veškeré informace, termíny, podrobnosti a dokumenty na www.orel.cz.

Miloslav Vlk v poličanském klášteře v neděli 15. března

Autor: Farnost - 23 únor 2015 17:20 - Kategorie: Akce, Bohoslužby, Události, Poličany - Štítky: kardinál, Trapistický klášter -

Sestry trapistky z kláštera Naší Paní nad Vltavou v Poličanech srdečně zvou na mši svatou v 10.00 hodin v neděli 15. března 2015. Hlavním celebrantem bude kardinál Miloslav Vlk, emeritní arcibiskup pražský.

Živohošťská pouť

Autor: Václav Altmann - 20 leden 2015 09:38 - Kategorie: Bohoslužby, Události - Štítky: Živohošť, pouť -

V neděli 25.1. od 15 hodin se koná slavnostní poutní mše svatá v křížovnickém kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Živohošti. S poutní mší svatou jsou spojené plnomocné odpustky.

Přijďte se pomodlit do krásného kostela u Vltavy.

Poděkování za pomoc při evropském setkání mladých

Autor: P. Kazimierz Duš - 04 leden 2015 11:02 - Kategorie: Mládež, Různé - Štítky: poděkování -

Vážení otcové kněží, jáhnové, milí pastorační asistenti, bratři a sestry, a především milé rodiny,

velice vám děkuji za vaše nasazení během Evropského setkání mladých s komunitou Taizé. Ať již v tom, že jste ubytovali a pohostili mladé z celé Evropy nebo že jste se podíleli na přípravě programu či ubytovávání ve farnostech či v tělocvičnách. Vím, že to v některých místech nebylo lehké a neobešlo se to bez určitých komplikací. Vím, že jste někteří toho mnoho nenaspali. Přesto považuji zvládnutí této akce za úžasnou ukázku, jak velice je naše církev vitální a to především vaší zásluhou! A nejenom to, množství pozitivních reakcí veřejnosti ukazuje, jak je takové setkání příkladem evangelizace.

Všem vám a vašim rodinám děkuji

Dominik Duka, kardinál

P. Alois Škácha, děkan (1886-1948)

Autor: Václav Altmann - 03 leden 2015 09:12 - Kategorie: Historie, Lidé, Maršovice, Duchovní správci - Štítky: osoby ve farnosti -

P. Alois Škácha, výrazná postava Maršovic v období mezi světovými válkami, byl maršovickým farářem v letech 1926-1948. Pro sílu své osobnosti, charismatu i pro vykonané dílo se stal pravděpodobně nejvýznamnějším knězem v historii maršovické farnosti.

Narodil se 9. prosince v roce 1886 v Příbrami ve velké rodině varhaníka Františka Škáchy jako jeden z pěti bratrů. Mladší bratr František byl rovněž knězem – působil v Drahobudicích na Uhlířskojanovicku. Po vysvěcení na kněze a povinném krátkém kaplanování v Sudetech, rok působil v Rokycanech a až do roku 1926 byl kaplanem v Bystřici.

Nebyl už od mládí úplně zdráv, trpěl rozedmou plic a chrlením krve. Prvně se tato nemoc projevila v semináři ve druhém ročníku v roce 1909, kdy musel tři měsíce v klidu ležet, poté v roce 1918, kdy byl poté ještě ke všemu stižen španělskou chřipkou a málem zemřel, po třetí v roce 1936 po exerciciích v promrzlém klášteře dominikánů v Praze, po čtvrté v roce 1947, kdy musel na krátko opustit pfarnost a jet na léčení. Jistě se tato nemoc projevila, spolu se srdeční chorobou, na předčasné smrti P. Škáchy na podzim roku 1948.

Do Maršovic byl jmenován v červenci 1926, instalován však byl z důvodu protahujícího se odchodu prozatímního administrátora Václava Webera až 3. října 1926. Ve farní kronice se nachází barvité vylíčení katastrofálního stavu po desetiletí neopravovaného kostela i fary.

Dejme proto slovo P. Škáchovi: „Dle vzhledu a dle vzpomínek pamětníků po celé působení 38 let bývalého faráře a snad i jeho předchůdce nedostalo se kostelu opravy, a proto není divu, že vypadá jak strhaný žebrák. Se skličujícím dojmem a obavou, jak bude dál, pohlíží nový farář po svém nastoupení do Maršovic budoucnosti vstříc, a zda se mu podaří učiniti z kostela stánek Boží a slušný a důstojný. Snad Bůh vzbudí srdce křesťanská k obětavosti a lásce pro dům, v němž přebývá. Podepsaný očekává to v důvěře, neboť lid zdejší přece v neděli a ve svátek přichází a zbožně se modlí. Je-li tudíž víra v duši jejich, jistě i ruka jejich otevřena budek oběti na opravu stánků Božích. Je-li kostel ve stavu ubohém, je fara proti němu pravým protějškem. Sami farníci mluvili po okolí, že fara maršovická je horší než pastouška.“ Jaká podoba do dnešních dnů, snad kromě těch zbožných farníků.

S jeho nástupem přichází rozkvět farnosti. Je pravým buditelem, podněcovatelem patrona i farníků, sám sebe překonává, rovněž vkládá velké sumy vlastních prostředků a farníci takovou to pastoraci velmi oceňují i podporují. Farnost se mění z rozpadlé na kvetoucí a radostnou. Výčet jeho prací je opravdu velice dlouhý: Vyčnívá z nich oprava kostela i fary, vnitřní tónovaná výmalba kostela, nová okna v kostele, nová dlažba v kostele, pořízení nových zvonů, na něž osobně vybral dům od domu peníze, zcela nová báň na velké i malé věži, na velké šindel nahrazen mědí, což se do dnešních dnů ukázalo jako geniální čin. Dalším významným počinem byla radikální úprava hřbitova, v dnešní době nepředstavitelná, ale velmi praktická, osvobozující kostel od přilepených hrobů.

Stručně řečeno, pro P. Škáchu nebylo nic problém, dokázal jednat se všemi a pro blaho farnosti velmi mnoho obětovat. Zakládá Bratrstvo Nejsvětější svátosti, a před Kristem v eucharistii vyprošuje milosti pro Maršovice, organizuje mnoho Poutí, zbožných průvodů a podobně.

V roce 1943 se začíná mluvit o vystěhování Maršovic. Farář Škácha hledá další kněžské působiště, konkrétně se jedná o farách v Prčici, Vrcholticích, Malkovicích a Neumětelích. Nakonec jsou Maršovice vystěhovány k poslednímu lednu 1944 a Alois Škácha se stává farářem v Nechvalicích mezi Sedlčany a Chyškami. Dle vzpomínek nechvalických farníků se choval velmi neohroženě – například na faře umožnil farníkům poslouchat exilové vysílání z Londýna.

Válka končí, avšak P. Škácha se z důvodu nenalezení nástupce do Nechvalic může do Maršovic vrátit až v říjnu 1945. Ihned se pouští do obnovy kostela, protože padly patronáty, zřizuje farní radu (v těchto letech ji nemáme, psáno roku 2014), a shání peníze na opravy kostela. Podařilo se mu v Hamburku zachránit poslední maršovický zvon, který nestačili nacisté roztavit, díky němu tak dodnes může znít z maršovické věže. Za své zásluhy je v březnu 1946 jmenován děkanem a arcibiskupským notářem. Do smrti se snažil získat pro maršovický i hodětický kostel nové varhany – staré zničili negramotní vojáci Rudé armády, jimž však vděčíme za možnost obnovy farnosti. Varhany však již získat nemohl.

Zdraví se mu prudce zhoršilo na podzim 1947. Po krátkém zlepšení na Květnou neděli 1947 natrvalo uléhá. Poslední Mši svatou v Maršovicích slouží 14. 3. 1948. Později je převezen do nemocnice U Milosrdných Pod Petřínem, kde po dlouhém boji 7. listopadu 1948 v 11 hodin dopoledne umírá. Pohřeb se konal 11. listopadu 1948 ve 14,30 za účasti mnoha maršovických farníků a poté byl P. Škácha uložen do rodinného hrobu v Příbrami.

Je potřeba zmínit ještě jednu osobní vzpomínku. P. Škácha měl jako první v Maršovicích automobil Praga-Baby. Jednou se stalo, že otec nešťastnou náhodou postřelil svou dceru v Zahrádce, nedaleko Maršovic. Otec utíkal do Maršovic, P. Škácha vzal automobil a tím, že ji rychle odvezl do nemocnice do Benešova, ji zachránil život a v nemocnici tehdy strávila téměř půl roku. Také zmiňme farskou hospodyni Annu Jiráčkovou (…), sloužící i dalším maršovickým kněžím. Velké přátelství pojilo P. Škáchu s farářem v Bělici Václavem Týrou.

Po smrti P. Škáchy nastoupil mladý kněz P. Antonín Neužil, o jejich vztahu ve stati o P. Neužilovi.

Pro maršovickou farnost byla tato předčasná smrt velkou ztrátou. Na prahu zrůdné doby komunismu by pro ni jistě byla přítomnost člověka s velkou autoritou požehnáním.

RSS kanál Článku

předchozí12



Menu

Nejnovější články

Kategorie

Štítky

Archiv

Nejnovější komentáře