Římskokatolická farnost Křečovice

S tímto názvem jste se vážení čtenáři setkali v letošním čísle Křečovických listů. Podívejme se na toto cizí slovo z hlediska slovníku cizích slov. Trapista je člen asketického katolického mnišského řádu (podle francouzského kláštera La Trappe). Asketický je odříkavý, zdrženlivý a kajícný. Tolik slovník cizích slov.

Několik vět pro osvětlení s použitím tiskoviny ženského trapistického kláštera ve Vitorchiemu (Itálie):

Trapistický klášter je komunita, která žije pod vedením abatyše, podle řehole svatého Benedikta, v modlitbě, manuální práci, samotě a tichu. Všechny sestry se učí jít po cestě pokory, poslušnosti a žít v opravdové lásce.
Společně chceme žít v jednotě a ve víře v duchu synovství dětí Božích a víme, že jenom vytrvalostí na této cestě se nám může od Ducha svatého dostat daru lásky, poslušnosti a pokory. Celý den naplněný modlitbou a prací, je pro nás v každém okamžiku setkáním s Kristem, takže se vše stává Jeho chválou a přítomností. Začínáme společně zpívat Boží chvály už před východem slunce a liturgická modlitba, ke které se shromáždíme v chóru sedmkrát denně, dává rytmus celému našemu dni.
Manuální prací si vyděláváme na živobytí a máme možnost přijímat i hosty „kteří v klášteře nikdy nechybí."
Naše práce spočívá v obdělávání půdy a ve výrobě různých druhů marmelád a obrázků.
Nové komunity založené naším klášterem:
      r. 1968 klášter Valserena v Itálii
      r. 1973 klášter Hinojo v Argentině
      r. 1981 klášter Quilvo v Chile
      r. 1982 klášter Humocaro ve Venezuele
      r. 1987 klášter Gedono v Indonésii
      r. 1995 klášter Matutun na Filipínách
      r. 2000 klášter některé sestry odjíždí na pomoc klášteru Mvanda v Kongu

Na závěr si dovolím doplnit předešlý výčet na rok 2005 klášter Políčany v Čechách.

Novotný Pavel

Posvátný čas adventu a Vánoc

Číst dále Sloupek z fary [Křečovické listy 8/2004]

Začátkem prázdnin 4. července po mši svaté v kostele sv. Lukáše byl požehnán prapor a znak obce Křečovice. U příležitosti této události byl koncert duchovní hudby našeho rodáka Josefa Suka. Tato událost byla pro všechny občany zážitkem, který jistě navodil přátelské vztahy a vzájemnou důvěru. Ve společnosti platí: kdo pomáhá ke štěstí druhým tak činí šťastným i sebe. Všichni víme, že věci které mají v životě největší cenu se nadají koupit za žádné peníze.

Na prodej je: A každý si může koupit: A ještě něco:
za peníze si můžeme koupit hodiny,
ale ne čas.

O prázdninách byly děti z naší farnosti na táboře ve Velíši u Vlašimi, kde prožili hezký týden. Bylo to možné díky obětavosti mládeže, rodičů a spousty lidí dobré vůle.

Na přelomu srpna a září byla udělána omítka severní strany našeho kostela. Zbývá nanést barvy. Děkujeme za finanční podporu. Doufáme, že v příštím roce budeme pokračovat v dalších pracích na východní části kostela - "věže."

Podzim je čas sklizní - toho co se urodilo na polích, posvícení - poděkování. Dobře víme, že bez Božího požehnání - marné lidské namáhání.

A na závěr přejeme všem dětem a mládeži úspěchy ve škole a dospělým hodně Božího požehnání při jejich výchově.

P. Kazimierz Duš

Se zmírněním pronásledování křesťanů v polovině 3. století se prvně objevuje křesťanská témata také ve výtvarné podobě. Rozmach křesťanství ve 4. století začal upevňovat postavení církve.

Na popud císaře Konstantina a jeho matky Heleny byl postaven v Betlémě chrám Narození Páně. Betlému samotnému pak připadlo poslání posvátného Kristova narození. Tato událost byla situována v chrámu do výklenku jeskyně.

Přání a představy té doby se mísily s historickou skutečností a její síla byla v dalším vývoji tradice Vánoc rozhodující. V kostelech vznikaly napodobeniny betlémské jeskyně a v nich byly stavěny holé dřevěné jesle.

Zásadní změna ve vývoji vánočních betlémů je připisována sv. Františku z Asissi. Ten před Vánocemi v roce 1223 přenesl jesle z kostela ven do jeskyně, kterou přeměnil spolu s přáteli v kapli. Tato událost je situována poblíž italské osady Greccio v Umbrii. U prostých jeslí jako u oltáře pak sloužil sv. František vánoční mši za přítomnosti vesničanů. Toto vánoční tajemství se konalo u skutečných jeslí spolu s živým oslem a volem. Šlo o čin neobvyklý a působivý. Slavnost byla pravidelně opakována i po smrti sv. Františka. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do kostelů a klášterů.

První zpráva o postavení a vystavování kostelních jeslí v Čechách je z Prahy roku 1566. Tehdy tento obyčej zavedli v pražském Klementinu jezuité.

Podle pražského vzoru se jesle začaly šířit i do jiných měst. Nejprve byly stavěny ve větších sídlech a z nich se prostřednictvím církevních hodnostářů dostávaly do zámeckých kaplí vyšší šlechty. Určitou stagnaci ve vývoji jesliček způsobila třicetileté válka. Od počátku 18. století můžeme pozorovat jejich další rozšiřování i do sídel nižší šlechty a do venkovských kostelíků.

Lidové představě nejlépe vyhovovaly velké sestavy jeslí budované někdy v bočních kaplích nebo postranních kostelních lodích. Nejstarším a nejrozměrnějším dílem tohoto druhu u nás jsou jesličky v kostele Panny Marie Andělské u kapucínů na Loretánském náměstí v Praze. Byly vytvořeny roku 1780.

Zákazy josefínské reformy po roce 1780 kvalifikovaly stavění jesliček jako naivní a církve nedůstojný obyčej. Je zajímavé, že tento zákaz přijali duchovní rozdílně. Vysocí církevní hodnostáři s uspokojením, venkovští duchovní s nevolí. Zákaz sám však ve svém důsledku znamenal zlidovění tohoto obyčeje a způsobil, že se jesličky dostaly do městských i venkovských domácností. Venkované a prostí řemeslníci jakoby pojednou chtěli prožít ono vánoční tajemství podle svých představ bez ohledu na výklad biblické dějepravy. Stále vzrůstající oblibu betlémů na konci 19. a počátku 20. století dalo popud k profesionální a sériové výrobě betlémových figurek.

V křečovickém kostele ve třicátých letech 20. století z podnětu tehdejšího duchovního správce vznikl záměr nahradit původní sériově vyráběné sádrové jesličky novými, dřevenými. Zakázka byla zadána profesionálnímu uměleckému řezbáři. Do vystěhování Křečovic v roce 1943 bylo z původního záměru dohotoveny postavy Panny Marie, Ježíška a sv. Josefa. Teprve kolem roku 2000 je na popud duchovního správce amatérským řezbářem zhotovena postava pastýře držící jehňátko a stojící ovečka.

Na titulní straně Křečovických listů je obrázek od Mikuláše Alše, který znázorňuje tzv. chození s jesličkami po vesnici. Po chalupách o Vánocích chodili obyčejně čtyři nebo tři přestrojení chlapci jeden za anděla a ostatní za pastýře. Nosili s sebou malý betlém a přednášely vánoční říkání. Takto chodívali od Štědrého večera až do Nového roku dům od domu s jesličkami. Když vešli do stavení již ve dveřích začínali zpívat:

Pavel Novotný

Ve velikonoční době, která skončila v květnu jsme společně s církví prožili slavnost nanebevstoupení Pána Ježíše, slavnost seslání Ducha Svatého a slavnost Nejsvětější Trojice - pouť.

Průvodem Božího Těla a slavností Nejsvětějšího Srdce Ježíšova jsme si připomněli co Bůh skrze Ježíše Krista konal a koná pro nás. Na nás je, abychom dali odpověď svým životem, svými činy a skutky.

KRISTUS, NADĚJE EVROPY
Tato slova nám připomněli biskupové nových členských zemí Evropské unie v Mariazell, poutním místě Rakouska. Starobylá soška Panny Marie ukazuje na svého syna, Ježíše Krista a říká: „Udělejte všechno, co vám řekne." Tato výzva platí i pro nás. Biskupové nám ukázali program na cestu budoucnosti:

1. Ukázat lidem Krista - mnoho lidí zná Krista jen povrchně nebo vůbec
2. Učit se modlit a vyučovat modlitbě - Evropa bude požehnána jedině tehdy, když zde bude dost lidí, kteří se budou modlit
3. Rozvíjet a prohlubovat znalosti týkající se víry - buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje
4. Vydávat svědectví - neskrývat svou víru
5. Zachovávat sváteční charakter neděle
6. Chránit a rozvíjet život ve všech jeho fázích - od početí do přirozené smrti
7. Podporovat solidaritu v Evropě - začít od sebe a svého okolí

Prosme Ducha Svatého, abychom tento program dovedli uskutečnit i v životě.

KOSTEL SVATÉHO LUKÁŠE, dominanta naší obce dostává nový kabát, krásnou novou omítku. Dotace, s kterými jsme počítali na tento rok, byly nižší, než jsme předpokládali, a proto prosíme občany Křečovic a okolí o příspěvek (podle svých možností) na opravu této památky. Děkujeme Bohu i lidem dobré vůle za to, co se už podařilo vykonat a doufáme ve vaše pochopení.

Před námi je čas prázdnin a dovolených. Přeji Vám, aby odpočinek, setkávání se se zajímavými lidmi a krásnou přírodou vás přibližoval k Bohu a lidem.

P.Kazimierz Duš

Do slavnosti je zahrnuta mše svatá v kostele sv. Lukáše od 8.30 a svěcení znaku a praporu tamtéž od 9.30. Následuje koncert Mistra Josefa Suka od 10.30 taktéž v kostele sv. Lukáše.

Číst dále Slavnostní převzetí obecních symbolů do obce Křečovice

Velikonoční zamyšlení

Číst dále Sloupek z fary [Křečovické listy 5/2004]

Jarní prázdniny
úterý 25.února od 14.00 do 19.00 Branné cvičení aneb vzpomínka na staré časy
středu 26.února od 14.00 do 18.00 Po stopách Bobra
v pátek 28.února od 9.30 do 17.30 Den plný kouzel

Březen
kluci nad 11let se vydali na Přežití o víkendu 28.3-30.3
děti do 11 let v sobotu 5.3.2003 se vydali zase na celodenní hru "Neznámo kam, kudy a jak" od 10-17hod
mladí nad 12 let 4.4.-6.4. jeli do Nazareta "Na Golgotu"

Červenec
ve čtvrtek 26.6.2003 byde táborák na "počest" zakončení školního roku v 17.00

Léto 2003
na konci července byli vedoucí spolu se starší mlídeží na krátkém pobytu v Příchovicích
Vedoucí připravili báječnou chaloupku "Vesmírné dobrodružství" od neděle 10.8.03 až do soboty 16.8.03 na Hrádku u Vlašimi.
Vedoucí se zúčastnili 3. celostátního sjezdu animátorů v Třešti u Jihlavy od 18.srpna.
V neděli 24. srpna odpoledne až do pozdních večerních hodin proběhla rozlučka s volontéry

Prosinec
20.12. proběhl již druhý Vánoční den.